PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU K LÉČBĚ
Ve vztahu k léčbě platí, že pacient má v souladu s § 28 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na:
- úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb
- zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak – možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje např. na zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží, nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčen aj.
- vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
- být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče
- Dále na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou
- nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí
- přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; toto neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
- být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje
- znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky
- odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka
- přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak
- přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak
- na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
PRÁVO PACIENTA NA INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU
Pacient právo být poskytovatelem srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tímto se rozumí poskytnutí údajů o
- příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji
- účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů
- jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta
- další potřebné léčbě
- omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a možnosti
- vzdát se podání informace o zdravotním stavu (§ 32 zákona o zdravotních službách)
- určit osoby, kterým má být podána informace o jeho zdravotním stavu nebo které mohou být o jeho zdravotním stavu informovány (§ 32 a § 33 zákona o zdravotních službách), nebo naopak vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu kterékoliv osobě podle (§ 33 zákona o zdravotních službách)
Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné.
Pacientovi nebo osobě určené pacientem musí být umožněno klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
SVOBODNÝ A INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA S LÉČBOU
Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Pacient tedy musí mít dostatek informací pro to, aby se mohl rozhodnout, zda s navrhovanou léčbou bude souhlasit. Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb se pokládá za:
- svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku
- informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách podle § 31 zákona o zdravotních službách; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podání informace vzdal podle § 32 odst. 1.c
I přes náležité vysvětlení však může pacient potřebnou péči odmítnout – v takovém případě si o tom ošetřující lékař vyžádá písemné prohlášení (tzv. revers – jeho náležitosti stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci).
V žádném právním předpise sice není stanoveno, jaká doba by měla být pacientovi poskytnuta na rozmyšlenou, v zásadě ale platí, že čím je předpokládaný zákrok náročnější, tím delší by tato doba měla být. V některých případech souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím zdravotního výkonu musí mít písemnou formu (tj. jestliže povinnost písemné formy souhlasu stanoví zákon o zdravotních službách nebo jestliže s ohledem na charakter zdravotního výkonu byl souhlas v písemné formě zdravotnickým zařízením vyžádán). Obsahové náležitosti písemného souhlasu s poskytnutím zdravotního výkonu pak stanoví vyhláška o zdravotnické dokumentaci.
Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb také odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta.
Pacient může rovněž pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit – jedná se institut tzv. “dříve vysloveného přání” dle § 36 zákona o zdravotních službách. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu, musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta a jeho platnost je 5 let. Nelze respektovat např. takové dříve vyslovené přání, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, nebo pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby.
Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě, kdy mu jeho zdravotní stav neumožňuje souhlas vyslovit (čímž není dotčeno jeho dříve vyslovené přání), nebo v případě léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. Ze stejných důvodů lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, a dále rovněž, jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo pokud je u takové osoby podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU KE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACI
Ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci má pacient v souladu s § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, rovněž právo:
- na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě nebo v jiných zápisech vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu
- nahlížet do zdravotnické dokumentace v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem
- na pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace. Pokud si pacient nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace provede poskytovatel péče ve lhůtě do 30 dnů od obdržení žádosti. Taková žádost se podává ke zdravotnickému zařízení, které ji vede, nejlépe v písemné formě. Poskytovatel může za pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením. Ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům
- určit osobu, která může do zdravotnické dokumentace nahlížet a pořizovat si její výpisy nebo kopie. Určit takovou osobu může i zákonný zástupce pacienta
O výše uvedených právech poučí pacienta nebo zákonného zástupce pacienta ošetřující lékař.
POVINNOSTI PACIENTA
Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním (domácím) řádem nemocnice, uhradit poskytovateli cenu poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních a přenosných nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
- nepoužívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,
- Povinnosti podle písmena c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.
- Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace. V případě odmítnutí prokázání totožnosti může zdravotnický pracovník odmítnout požadovanou součinnost nebo neumožnit návštěvu u hospitalizovaného pacienta.
- Práva a povinnosti zákonného zástupce náleží podle platné legislativy též pěstounovi nebo jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu nebo jím pověřené osobě dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu.
Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že § 48:
- a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele
- b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb
- c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých pracovních služeb
- d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb poskytl souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem
- e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb /to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem/.
Práva pacientů definují v Českém právním systému především tyto zákony:
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
- Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
Práva pacientů je definován také v definuje Etickém kodexu „práva pacientů“, které navrhla, formulovala a schválila Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky a jsou prohlášená za platná dnem 25. února 1992